BAVLNA JEJÍ VYUŽITÍ V ŠÁTCÍCH
HISTORIE:
Bavlník se pěstoval pro textilní využití již před několika tisíci lety, jak o tom svědčí nálezy ze 4. tisíciletí př. n. l. v Pákistánu nebo 7000 let staré textilie z Egypta nebo z Mexika.
Nejstarší dochované zmínky o pěstování bavlny pro následný prodej nacházíme v Egyptě, v Indii a v Peru. Ze 7. století před n.l. pochází asi nejstarší písemná zmínka o exportu bavlny – z Indie do dnešního Iráku. Do Evropy se prodala první bavlna asi o 200 let později a do Číny v 6. století n.l.
V 10. století se dostalo pěstování a zpracování bavlny pro výrobu přízi do Evropy, konkrétně do Španělska.
Od roku 1791 do konce 20. století se zvýšila celosvětová spotřeba z 213 000 tun na téměř stonásobek. Zpracování bavlny se v tomto období, obzvlášť ve 20. století přesunulo z Evropy a USA do Asie.
PĚSTOVÁNÍ BAVLNÍKU:
Bavlna se získává ze semen rostlin bavlníku (Gossypium), který zahrnuje zhruba 54 druhů, vlákna jsou obvykle bílá či jemně nažloutlá.
Z cca 50 známých druhů se na začátku 21. století systematicky pěstují k získávání („výrobě“) textilních vláken následující tzv. „kulturní“ druhy:
Bavlník chlupatý (Gosypium hirsutum) – nejčastěji využívaný pro textilní výrobu. Pěstuje se jako jednoletý keř. Pochází asi z Mexika, pěstuje se prakticky ve všech zemích dodávajících bavlnu a již od 20. století představuje kolem 90 % celosvětové sklizně. Vlákna jsou bílá nebo nažloutlá, s délkou 19–38 mm.
Bavlník keřovitý (Gossypium Barbadense) pochází z ostrova Barbados. Dává nejcennější druhy bavlny, které se pěstují zejména v USA, Peru, Egyptě a prodávají např. pod obchodními názvy Pima, Sea Island, Giza aj. Vlákna jsou velmi jemná a dosahují délky od 35 do nejméně 50 mm
Méně využívané odrůdy bavlníku (max. 2 % světové produkce):
Bavlník bylinný (Gossypium herbaceum) pochází z Indie, pěstuje se hlavně v Indii, Pákistánu a také v jižní Evropě. Vlákna jsou žlutá až nahnědlá s délkou 15–26 mm.
Bavlník stromový (Gossypium arboreum) pochází z Afriky, pěstuje se jako víceletý strom v Indii, Číně, v afrických zemích aj. Rostlina dává poměrně hrubá vlákna o délce 22–24 mm.
CO JE ORGANICKÁ BAVLNA:
Bavlník se pěstuje bez použití škodlivých chemikálií s cílem ochrany životního prostředí a použití bavlny pro zdravotně zaručeně nezávadné výrobky.
V roce 1991 byly v USA vydány předpisy pro certifikaci organicky produkované bavlny:
- půda před nasetím musí 3 roky ležet ladem nebo
- se na ní musí organicky pěstovat jiné rostliny než bavlna nebo
- se 3 roky po sobě musí pěstovat bavlna organickým způsobem.
Výnos organického bavlníku nepřesahuje polovinu výnosu normálně pěstovaných rostlin, vlákna jsou kratší a mají menší pevnost.
VÝHODY BAVLNY:
Bavlna je přírodní, velmi univerzální materiál, prodyšný, nosný a příjemný na nošení. Bavlna je měkká, pružná, dobře se barví, saje vlhkost, výborně snáší i vysoké teploty.
NEVÝHODY BAVLNY:
Bavlna (zvláště s kratším vláknem) bohužel velmi často žmolkuje a také se snadno mačká. U celobavlněného šátku na nošení dětí se bez žehličky bohužel úplně neobejdete. Praním se u bavlny časem vypírají barvy. A je nutné počítat se zhruba 7% srážlivostí materiálu. Pro naši výrobu se srážením materiálu počítáme, proto naše šátky dodáváme delší a délka šátku je uváděná po vyprání.
ÚDRŽBA:
Bavlněné vlákno vydrží teplotu praní až 90°C, avšak u šátku na nošení dětí takovou teplotu nedoporučujeme zkoušet . Ideální teplota je 40°C, pokud se jedná o celobavlněný šátek, můžete výjimečně šátek vyprat i na 60°C.
Literatura:
Agri-History of Cotton in India [online]. cicr, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online
World Cotton History [online]. cottonaustralia, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online
Cotton Trading Manual, Elsevier 2005, ISBN 978-1-84569-092-2
